F.L.CELAKOVSKY-OHLAS PISNI RUSKYCH.OHLAS PISNI...

03-06-2012, 6:39
Aukcja w czasie sprawdzania była zakończona.

Cena kup teraz: 6 zł

Użytkownik libero93

numer aukcji: 2336289875

Miejscowość Poznań

Koniec: 17-05-2012 09:27:34

Dodatkowe informacje:
Stan: Używany
Okładka: twarda z obwolutą
Rok wydania (xxxx): 1954

Książka w języku czeskim.František Ladislav Čelakovský - Ohlas písní českých, Ohlas písní ruských Oba dva Ohlasy vznikly v čase národního obrození. Ohlas písní ruských v roce 1829, Ohlas písní českých byl dokončen o 10 let později. V této době vznikalo národní povědomí nejen v zemích Rakouska – Uherska, ale v celé Evropě. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. je zrušeno nevolnictví. Vznikají také reformy (např. ve státní správě), které směřují k centralizaci moci. Pro reorganizaci státní správy je třeba zavést jeden úřední jazyk – němčinu. Ta začíná ovládat i každodenní život. Centralizace moci na vídeňský dvůr se nezamlouvala české šlechtě, která se snažila dát najevo, že v Čechách vždy rozhodovala ona a není důvod to měnit.Právě šlechta byla nejspíš prvotní hybnou silou národního obrození. Snažila se vyvolat pocit náležitosti k české zemi, která měla kdysi výsadní postavení v Evropě a mohla by ho znovu získat. Český národ tedy hledal svoji identitu, oslabenou mnohonárodnostní monarchií. Hledal ji ve své minulosti a našel něco, co vydrželo Bílou horu i nevolnictví. Našel národní pověsti, pohádky, písničky, básně…A z tohoto pramene čerpal Čelakovský. Sepsal Ohlas písní českých, aby povzbudil národní povědomí i češtinu, která byla zchudlá a pro běžný život nepoužitelná. Ohlas písní ruských vznikl zřejmě proto, že Rusové byli vzorem pro slovanské národy. Dokázali se ubránit před Tatary, Švédy, Němci. Zvítězili nad Napoleonem. Zachovali si samostatnost. Slované doufali, že Rusové osvobodí i ostatní národy. Jejich vítězství bylo pro všechny utlačované národy povzbuzením. Ani jeden Ohlas není sbírkou folklórních básní, ale jejich napodobeninou. České písně jsou pravděpodobně autentičtější, vždyť Čelakovský měl originál všude kolem sebe. Ruský Ohlas spíš vypovídá o autorově představě ruského folklóru, určité věrohodnosti je tu dosahováno ruskými jmény, názvy míst atp. Toto napodobování použil Čelakovský, aby odradil národní básníky od „nadutosti, oněch par a dýmu, jež nyní některé cizokrajné literatuře a poněkud i naší , více jsou na škodu než k užitku“ jak praví sám autor v předmluvě k ruským ohlasům. Chtěl také ukázat dědictví národa a rozšířit ho mezi všechny vrstvy, aby každý věděl, že čeština je krásný a bohatý jazyk, který si zaslouží zůstat zachován. V ruských Ohlasech je použito mnohem více epiky než lyriky, což je dáno náměty básní – dominují hrdinské činy a báje. Milostných příběhů je pomálu. České básně a písně jsou oproti tomu plné lyriky. Není divu – hrdinských příběhů tu není mnoho, převažují básně o milostných vztazích. Podle Čelakovského „zpěv ruský a český téměř za dvě stěžejní strany neb protivy národní poezie slovanské vůbec považovati se může, což hlavně v tom svůj základ má, že onen jest více rozjímavý, budě cit pomocí obrazů a dějů (…), tento jest zas prchavější, hravější, cit prostě povznášející (…)“. Jazyk ruských Ohlasů je vznosný, autor hojně využívá ruských výrazů (suchota se vila..., po dávném stolničit obyčeji). Básně jsou plné vzletných slov a přirovnání (Ona pláče – pláčem tiché řeky…). Také zvolání na počátku věty jsou velmi efektní (Ach dědino…). Velmi časté je opakování slov (Aj, za horami, za vysokými, za těmi lesy, za hustými…, nepokryla se podzimním listím dolina, dolinečka…) V českých ohlasech jsou naopak časté zdrobněliny (bratrům růženečky, sestrám obrázečky, ale mně srdýčko…). Jejich jazyk je lehce hovorový. Byliny z Ohlasů písní ruských jsou spíše delší, vážnější a oslavují odvahu v boji s nepřítelem. Podobají se pohádkám, jsou v nich často nadpřirozené prvky. Evokují myšlenky na pusté pláně, mohutné hory, hluboké lesy. Hlavním tématem jsou hrdinské činy - v boji proti Tatarům, záškodnické zvěři či jiným živlům, které útočí na nejdražší matičku Rus. Láska k státu či k vládci je nadřazena nad vlastní zájmy. Hlavním hrdinou je obvykle mladý muž, který se v poslední chvíli, jako Deus ex Machina, objeví a všechno zachrání. Snad to měl být příklad pro Čechy, aby také bojovali za svou vlast jako Ilja Volžanín, Čurila Plenkovič nebo bohatýr Muromec. České zpěvy vyvolávají představu malebných jihočeských vesniček v krajině, kde se střídají lesíky, pole, rybníky a potůčky. Jsou hravé, krátké a většinou milostné. Není v nich mnoho smutku, většinou mluví o šťastném vztahu dvou milenců. Jsou to obrazy ze šťastného života českého venkova, vyprávějí o běžných událostech obyčejného dne. Nejčastěji jsou básně vtipné, satirické a naivní. Jejich hrdinou je zamilovaný chlapec či dívka nebo sedlák. Občas útočí na šlechtu, ale pouze jejím zesměšňováním. Většinou jsou melodické, některé z nich byly i zhudebněny (Pocestný). Wydawnictwo Statni Nakladatelstvi Detske Knihy.Str.223.Stan książki bardzo dobry.